Historické památky

Historické centrum Chomutova bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jádro města si zachovalo středověký půdorys, typický pro historické tržní sídlo. Do současnosti je zachována původní uliční síť, narušená pouze v prostoru Žižkova náměstí. Zde probíhal v roce 2008 rozsáhlý archeologický průzkum před výstavbou nového bytového a obchodního centra. Náměstí 1. máje je zajímavé především měšťanskými domy s podloubím se zachovalými pozdně gotickými sklípkovými klenbami. Dominantou severní strany náměstí je městská věž, která přiléhá ke kostelu Nanebevzetí panny Marie.

Na protější straně náměstí stojí nejcennější historická památka Chomutova – raně gotický kostel svaté Kateřiny. K němu přiléhá historická radnice. Jižní okraj historického centra vyplňuje komplex bývalého jezuitského areálu s budovami jezuitského gymnázia a koleje, kostela sv. Ignáce a Špejcharu. Památkovou zónu uzavírá kostel svatého Ducha v Hálkově ulici.

Budova radnice

Na místě dnešní radnice stávala tvrz rodu Načeradců. Bedřich Načeradec daroval roku 1252 majetek řádu německých rytířů. Ti přebudovali tvrz na řádovou komendu, neboli opevněný klášter. Za vlády Veitmilů byla komenda přestavěna na renesanční zámek. Další úpravy provedl Bohuslav Felix z Lobkovic po roce 1571. Po vykoupení města z poddanství roku 1605 prošel zámek přestavbou na radnici. Do současné podoby byla budova upravena po roce 1846. Nachází se zde expozice Oblastního muzea a galerie, v patře pak sídlí část magistrátu. Při dnech evropského dědictví a mezinárodním dni památek můžete shlédnout klenotnici – místnost se vzácnými freskami ze 16. století s námětem Tobiášovy legendy.

Sídlí zde Oblastní muzeum a návštěvníci zde naleznou umělecko-historické expozice gotického, renesančního a barokního umění, lapidárium, barokní lékárnu, zbrojnici nebo Fialův pohyblivý betlém.

Kostel svaté Kateřiny

Kostel svaté Kateřiny je nejcennější historickou památkou ve městě a jedním z nejstarších raně gotických kostelů v Evropě. Vznikl na místě staršího panského kostela u komendy řádů německých rytířů po roce 1252. Do dnešního dne se zachovala starší příčná loď a presbyterium z konce 13. století, které je významné zachovanými klenebními svorníky a patkami s rostlinnými motivy. Stavba dokládá příchod gotiky na naše území. Konzoly jsou románské a zaklenutí je dotaženo do gotické linie. Hlavní loď kostela a západní věž byly pohlceny přestavbami řádového kostela a přilehlé komendy na zámek v 15. a 16. století.

Příčná loď a kněžiště sloužily nadále jako zámecká a později radniční kaple. Od konce 18. století sloužil kostel jako skladiště a kočárovna. V 60. letech minulého století se rozhodovalo, zda se stavba strhne nebo nechá opravit. Kostel zůstal, ale opravy započaly až v roce 1991. V listopadu roku 2000 byl kostel po více než 200 letech znovu otevřen pro veřejnost. Konají se zde výstavy a koncerty a navštívit jej můžete také v rámci prohlídky expozice Oblastního muzea.

Městská věž

Městská věž přiléhá ke gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie a tvoří dominantní stavbu městské památkové zóny. Dostavěna byla roku 1525, ale již na přelomu 15. a 16. století byla spodní část zaklenuta bohatou sklípkovou klenbou. Naposledy byla přestavěna v roce 1874 v novogotickém stylu.






Jezuitský areál

Areál bývalé jezuitské koleje a gymnázia vyplňuje celý jižní okraj historického centra Chomutova. Výstavbu inicioval Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší purkrabí Království českého, který přivedl roku 1589 jezuitský řád do Chomutova. Na stavbu bylo vykoupeno 14 měšťanských domů a základní kámen byl položen v srpnu roku 1590. Objekt gymnázia zahrnoval dvě hradební věže, dodnes je zachována Hvězdářská věž. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej přestavěna na kasárna, kde vojáci sídlili až do roku 1968. Budova sloužila jako gymnázium až do roku 1932. Jezuitský areál se v současnosti skládá z kostela svatého Ignáce, Městské galerie Špejchar, arkádového nádvoří, Střediska knihovnických a kulturních služeb a Oblastního muzea.

Kostel svatého Ignáce

Jezuitský kostel svatého Ignáce je raně barokní stavba s dvouvěžovým severním průčelím. Byl postaven v letech 1663 až 1668 italským architektem Carlem Luragem. Nese jméno svatého Ignáce z Loyoly, zakladatele řádu Tovaryšstva Ježíšova. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel součástí vojenských kasáren. Od roku 1945 přestal sloužit bohoslužbám a začal pustnout. V podzemní kryptě kostela se nacházelo osmdesát zachovalých mumií mnichů. Porušením systému větrání v kryptě se mumie začaly rozpadat a všechny byly pohřbeny na městském hřbitově. V letech 1991 až 2000 byl kostel citlivě obnoven a předán do užívání Středisku knihovnických a kulturních služeb. Konají se zde výstavy a koncerty, církev kostel stále využívá pro bohoslužby.


Špejchar

Objekt Špejcharu byl prvotním jezuitským kostelem před stavbou kostela sv. Ignáce. Postaven byl kolem roku 1611. Nyní je zde městská galerie, která má výborné světelné podmínky a samostatnou část galerie tvoří i její sklepní prostory. Ve stejné budově ještě před vchodem do renesančního atria najdete galerii Zlatý klenot.



Budova jezuitského gymnázia

Při návštěvě Oblastního muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia můžete navštívit expozice pravěku, řemesel, přírodovědecké sbírky, muzejní knihovnu, příležitostné výstavy nebo můžete vystoupat na vyhlídkovou terasu Hvězdářské věže. Jedná se o původní strážní věž, která byla zachována při stavbě jezuitského gymnázia v roce 1590. Cestou zhlédnete expozici Ilji Sajnera a sami se pak přesvědčíte, že „jedině z Hvězdářské věže obsáhne oko návštěvníkovo nepřerušovaný horizont hor Krušných, Doupovských, Středohoří i celého města jediným pohledem.“

Sloup Nejsvětější trojice

Barokní sloup z křídového pískovce je někdy mylně označován za sloup morový, má však trojiční ikonografii. Nachází se v horní části náměstí 1. máje. Byl postaven roku 1697 sochařem Ambrožem Laurentisem z prostředků nadace mistra cechu pekařského Ondřeje Josefa Wolfa. Na podstavci sloupu jsou sochy čtyřech svatých: svatý Jan Nepomucký, svatá Rozálie Sicilská, svatá Kateřina Alexandrijská a svatý Jan Křtitel. V letech 1725–1732 byl doplněn o balustrádu se sochami sedmi světců: svatého Floriána, svatého Theodora Tira, svatého  Jakuba Většího, svatého Linharta, svatého Rocha, svatého Viktora a svatého Václava.




Technické památky a zajímavosti

Mezi nejstarší technické památky patří přehrada na Kameničce v Bezručově údolí s kamennou hrází z roku 1904. Přehrada Kamenička spolu s novější vodní nádrží Křimov slouží jako zásobárny pitné vody. Vodárenská věž v Otvicích byla součástí stavby vodovodu z roku 1915. Voda byla čerpána ze spodní vody, elektrickou pumpou hnána do věže, odkud již tekla samospádem. Těžní věž dolu Karel ve Vysoké Peci byla vybudována jako součást moderní šachty se strojním pohonem již v první polovině 19. století. Koncem padesátých let 19. století musely být práce zastaveny kvůli průvalu vody. V současnosti sídlí v objektu obecní úřad. Horská železnice z Chomutova do Křimova a Hory Svatého Šebestiána s několika dosud stojícími malými mosty byla vybudována v roce 1875.

Mezi technické zajímavosti patří také Podkrušnohorský přivaděč. Umělý kanál mezi Kláštercem nad Ohří a Jirkovem byl vybudován jako přivaděč průmyslové vody z Ohře pro zásobování Chomutovska a Mostecka užitkovou vodou. Dostavěný byl v roce 1967. Zajímavou součástí přivaděče je funkční akvadukt, který spojuje svahy Bezručova údolí. Kolem Chomutova se nacházejí objekty opevnění z druhé světové války.